Revmatoidní artritida
Revmatoidní artritida je onemocnění, při kterém dochází k zánětlivé reakci v oblasti kloubů. Proč onemocnění vzniká, není jasné. Roli hraje genetická výbava, rizikovými faktory jsou kouření a parodontóza. Spouštěcím faktorem může být infekce.
Zánět kloubu (artritida) u revmatoidní artritidy působí jednak obtíže, jednak může vést po čase k destrukci kloubu a okolních struktur, které jsou nevratné a působí deformity kloubů. Mezi hlavní příznaky artritidy patří bolest kloubu při pohybu a na pohmat, otok kloubu, ranní ztuhlost trvající déle než 30 minut a zvýšená teplota kloubu. Postižené mohou být kterékoliv klouby, zpravidla jich bývá postiženo více a postižení bývá symetrické. Typické je postižení drobných kloubů ruky, nicméně nebývají postiženy klouby nejblíže nehtu.
Cílem revmatologa je po stanovení diagnózy co nejdříve zahájit léčbu. Důvodem je snaha ulevit od obtíží, ale také zabránit destrukcím kloubu.
K léčbě se používají tzv. chorobu modifikující léky (zkratka DMARD), typickým zástupcem je methotrexát. Někdy, zejména v úvodu, používáme k rychlému snížení aktivity nemoci glukokortikoidy (podávané celkově, případně injekčně přímo do kloubu při postižení jednoho nebo několika kloubů).
Onemocnění je nevyléčitelné, nicméně léčitelné. Cílem léčby je co nejdříve navodit remisi onemocnění (úplné potlačení příznaků nemoci) a následně najít dávku léků, která je schopna udržet onemocnění potlačené. Někdy se daří léky zcela vysadit. V některých případech léčba klasickými DMARD nestačí a je nutné léčit biologickou léčbou (léčba zasahující cíleně do imunitního systému).
Praktické informace pro pacienty s revmatoidní artritidou:
Při léčbě Plaquenilem je nutné 1x ročně zkontrolovat oční pozadí.
Některé léky je vhodné vysadit během infekce (nachlazení, angína, infekce močových cest, průjmy) - methotrexat, leflunomid, biologická terapie. Některé léky není nutno přerušovat (Sulfasalazin, Plaquenil, Medrol).
Pacienti s revmatoidní artritidou můžou zlepšit průběh své nemoci vynecháním kouření cigaret.
Při léčbě některými léky (Plaquenil, sulfasalazin, methotrexat, leflunomid) je nutné v pravidlených intervalech kontrolovat laboratorní nálezy v krvi.
Během terapie mtehotrexatem není možné plánovat otěhotnění (muži i ženy), vhodé je poúžívání účinné antikoncepce. Těhotenství není možné ani při léčbě některými dalšími preparáty (leflunomid)
Při léčbě methotrexatem je vhodné vynechat nebo omezit na nejnižší možnou míru užívání alkoholu. Stejně tak je dobré se vyhnou užívání většího množství kofeinu.
V případě, že neužíváte léky přesně dle doporučení nebo vůbec, neostýchejte se mě informovat. Uvedení nepravdivých informací může vést ke zvolení jiné, méně vhodné strategii léčby.
V některý případech je možné u revmatoidní artritidy předepsat 1x ročně komplexní lázeňskou péči. Cílem je zlepšení rozsahu kloubního pohybu, posílení svalstva, nácvik cvičení na doma apod. Podmínkou je dosažení pokročilejšího stadia nemoci (II. stupeň), absolvování rehabilitace v posledním roce, RTG snímky ne starší než 2 roky, soustavná péče revmatologem (pravidelné kontroly alespoň 3x ročně). V případě naplnění úhradových kriterií lázně doporučíme a ty následně vystaví praktický lékař (naše doporučení nesmí být starší než 3 měsíce).
Infomrace k léčbě methotrexatem (MTX):
Léčba se užívá pouze 1 den v týdnu. Při chybném častějším užívání hrozí výskyt možných nežádoucích účinků (zejména útlum krvetvorby)
Léky existují v tabletové či injekční formě. Maximální používané týdenní dávky jsou 25 mg. Injekční formy jsou u vyšších dávek účinnější než tabletové formy.
U vyšších dávek je možné a vhodné dávku užívanou v tabletách rozdělit do více denních dávek (např. 10 mg ráno a 10 mg večer)
Druhý den je vhodné užívat 1 tbl. kyseliny listové (případně více např. 2 tbl, je možné ji užívat i v ostatní dny, kromě den užívání MTX)
Efekt nastupuje za 4-6 týdnů. Plný efekt může nastoupit až s odstupem 6 měsíců.
V některých případech bývá přítomna v úvodu léčby nauzea (pocit na zvracení) a nevolnost. Tyto nežádoucí účinky během další léčby někdy ustoupí. V případě přetrvávání obtíží jsou důvodem k úpravě léčby.